Černobýl

Má hořce pikantní chuť a svou vůní i chutí připomíná pelyněk. Je to nejvhodnější koření pro všechny, kteří mají citlivý žaludek: mastné pokrmy činí stravitelnějšími, jako např. vepřovou griláž, pečenou husu, skopové maso a přepuštěný tuk.

Černobýl roste divoce na okrajích cest a v rozvalinách, ale je ho možno také pěstovat. Vzhledem k tomu, že dnes jíme kaloricky chudší a méně tučná jídla než kdysi, používá se ho nyní méně.
V květu koupíme sazenici, kterou zasadíme na slunné místo ve vápenité půdě na zahradě nebo na balkóně.

Černobýl roste až do výše 2 m a je ozdobou každé zahrady. Sklízí se v červenci a srpnu. Sklízíme jenom laty, krátce předtím, než vzejdou poupata. Musíme dávat dobrý pozor, abychom nepropásli vhodný okamžik, protože kvítka jsou velmi malá. Laty se odříznou asi 8 – 10 cm pod nejspodnějším, založením poupěte; všechny listy je třeba odtrhnout, protože chutnají hořce a jsou nepoživatelné. Laty se svazují a suší, mohou se však také používat čerstvé.

Černobýl je možno přidávat nejenom do tučných jídel, na grilovanou drůbež a ryby, ale také do kapusty, bílého zelí, hub, špenátu, řepy, vepřového sádla a husích drůbků.

Related Posts

Zázvor

Zázvor je také tropická rostlina, kterou můžeme přidávat do sladkých a slaných pokrmů. Jeho použití v kuchyni je mnohostranné: je nepostradatelný

Yzop

Yzop, který povzbuzuje chuť k jídlu a posiluje žaludek, k nám v raném středověku přinesli benediktinští mniši. Yzop příjemně voní, chutná mírně hořce.

Tymián

Právě tak, jako jmenujeme jedním dechem petržel a pažitku, můžeme jedním dechem mluvit o majoránce a tymiánu. Tymián je právě

Šťovík

Šťovík a jeho červeně kvetoucí latu je možno vidět na jaře na vlhkých loukách, polních cestách a na březích potoků.