Majoránka je vedle petrželky a pažitky tím nejznámějším a nejdůležitějším kuchyňským kořením. Používá se čerstvá a sušená, ale vždy úsporně, neboť má silné aróma.

Majoránka zjemňuje chuť rožněných kotlet, játrových knedlíčků, husí a kachní pečeně, vepřového, jehněčího, bramborové polévky a bramborového salátu, pokrmů z hub, masové polévky, mrkve, okurek, špenátu a kyselých smetanových omáček. Je vhodná do luštěnin, rybích salátů, na toasty a k sýrům. V dietě nahrazuje sůl, posiluje žaludek.

Pro kuchyňskou potřebu stačí tři až čtyři rostlinky, jež se lehce vypěstují ze semena. Vyžaduje výživnou lehkou půdu. Semena se vysazují v březnu do velkého květináče, bedýnky nebo záhonu. Semeno se jen lehce pokryje zemí. Již během tří dnů klíčí, je-li na teplém a slunném místě. V květnu se mohou rostlinky přenést na balkón či na zahradu. Majoránka nesnáší stinnou, studenou půdu, stejně tak těžkou, jílovitou. Zem okolo bylinky je třeba často kypřit a zbavovat plevele. Roste do výšky 30 – 50 cm a pozná se podle lodyhy porostlé chloupky a malých oválných listů s krátkými řapíky.

Sklízí se po celé léto. Nejlépe se odřezává časně zrána nebo pozdě odpoledne. Další sklizeň, druhá a třetí, jev září a říjnu. Je však třeba dbát, aby se majoránka rychle sušila.