Silně aromaticky voní, pikantně a peprně chutná. Je to klasické koření do všech fazolových pokrmů. Čerstvě zelené i usušené listy jsou vhodné k houbám (kromě žampiónů), do masových a bramborových salátů, ke grilované rybě, do rybích polévek, majonéz, nádivek do drůbeže, steaků, kotlet, do všech druhů salámů, na pečené brambory, do nakládaných okurek a zeleniny v octě, ke květáku, kysanému zelí, ragú z masa, do sýrových pokrmů a k toastům.

Daří se jí v květináči, v balkónovém truhlíku – a přirozeně na zahradě. Potřebuje kyprou, humusní půdu, slunce a suché místo. Vysévá se v květu rovnou do truhlíku nebo na zahradě. Do kořenáče je možno ji vysévat již v březnu. Semeno se pokryje jen lehce zemí nebo přikryje rašelinou, protože saturejka klíčí za světla. První rostlinky se objevují již po dvou až třech týdnech. Roste do výše 30 – 40 cm, je kopinatolistá a má růžové, bílé a fialové zbarvené kvítky.

Zelené listy je možno sklízet po celé léto. Při přípravě zelených nebo bílých velkých fazolí a jiných luštěnin vaříme spolu s nimi několik svázaných stonků saturejky, které před koncem z hrnce vyjmeme.

Odřezává se nízko nad zemí, stonky se svazují dohromady a zavěšují se k sušení anebo se rozloží na suchém, stinném místě. V zimě vaříme buď celé řapíky, nebo suché listy rozdrobíme. Pozor: listy saturejky se nikdy nesmějí nakrájet nadrobno a přidat jako petrželka do pokrmů, protože by chutnaly hořce.